Anna Tyrolská byla původně jednou z vyhlédnutých nevěst pro Rudolfa II. Císař Rudolf II. se nikdy neoženil a jeho vztah k ženám byl vždy velmi oblíbeným tématem. Když to trochu zjednodušíme, ženy se mu líbily, ale žádnou si nechtěl vzít. Navenek ovšem předstíral, že se jen rozmýšlí, případně se k ženění chystá. Čekatelky na sňatek, kterých nebylo málo, obvykle časem ztratily trpělivost a vzaly si někoho jiného. Takový osud potkal po letech čekání také Annu Tyrolskou, kterou nakonec „zdědil" další Rudolfův bratr Matyáš.
Už nás ani moc nepřekvapí, že Anna Tyrolská byla Rudolfova i Matyášova sestřenice. Jejím otcem byl strýc obou bratrů Ferdinand Tyrolský a Anna pocházela z jeho druhého manželství. O Ferdinandově prvním manželství se v rodině diskrétně mlčelo, neboť si vzal ženu „nízkého původu" Filipinu Welserovou, jinak ale vyhlášenou kuchařku a léčitelku.
Vraťme se však k dlouholeté Rudolfově nevěstě Anně Tyrolské. Svatby s Rudolfem II. se sice nedočkala, ale v roce 1611 se provdala za jeho bratra Matyáše. Bylo jí už 26 let, což bylo na tehdejší nevěsty skoro dost. Když Rudolf onemocněl a v roce 1612 zemřel, Matyáš po něm postupně podědil všechny tituly, po kterých už léta usilovně toužil. Anna Tyrolská se tak krátce po sňatku stala císařovnou, uherskou královnou i českou královnou. Nevěsta se tak konečně dočkala svatby, ženich koruny a podunajská monarchie nového panovníka.
Nyní by se čekalo narození následníka a nějaké šťastné pokračování. Bohužel, jak se brzy ukázalo, oba manželé toho už měli víc za sebou než před sebou. Matyáš se oženil ve věku 54 let a tak už nebyl žádný mladík. Kdyby žil v dnešní době, mohl by v takovém věku s politickou kariérou teprve začínat. Podle měřítek časů nedávno minulých by byl dokonce ještě zbytečně mladý. Inu, měl trochu smůlu. Matyáš také už nebyl nejzdravější a tak s Annou toho kralování a císařování ani moc neužili. Matyáš ještě za svého života jmenoval svým nástupcem bratrance Ferdinanda ze štýrské větve, což se mu, jak uvidíme, moc nevyplatilo.
Anna Tyrolská se věnovala hlavně charitativní činnosti a ve zvláštní oblibě měla kapucínský řád. Založila pro něj kostel s klášterem a jejím životním dílem byla proslulá kapucínská hrobka. Anna a Matyáš byli první, kdo v ní pak byli pochováni, a od té doby tam směřovaly poslední cesty mnoha dalších významných Habsburků.