první žena Leopolda I. (1640–1705).
Nejvíce ji proslavil malíř Velásquez. Na císařské dvoře podporovala zejména divadlo a hudbu.
Španělská infantka Markéta Marie Terezie, mladší dcera krále Filipa IV., byla jedním z nejoblíbenějších modelů španělského dvorního malíře Velásqueze. Její portréty jsou dodnes předmětem obdivu ve světových galeriích. Žádanější nevěstou však byla nejprve její starší sestra Marie Terezie. S ní byla spojena šance na španělský trůn a tak není divu, že Marie Terezie měla hned dva vlivné nápadníky. Těmito rivaly byli francouzský král a Leopold I. Ve Francii vládl tehdy proslulý Ludvík XIV. a ten nakonec v mocenském zápolení o nevěstu zvítězil. Ale jistě to nebylo proto, že byl třeba hezčí.
Leopold I. boj o nevěstu prohrál, ale jistě nikoliv proto, že byl ošklivý. Jeho ošklivost byla sice přímo legendární, ale důvod k odmítnutí císařovy nabídky to určitě nebyl. Císaři se přece nedává košem. Habsburské nevěsty byly v tomto směru vždy připraveny na všechno. A když byl ženich příliš ošklivý? Pak nezbývalo, než aby se nevěsta řídila při svatební noci radou, kterou prý některé matky znepokojeným dcerám dávaly: „Zavři oči a mysli na Rakousko.“.
Po prvním nezdaru Leopold svůj boj o španělskou nevěstu nevzdal a začal se ucházet o mladší Markétu. Bohužel, musel ještě pěkných pár let počkat, než mu nevěsta dospěje. Zatím ji pro císaře občas namaloval již zmíněný Velásquez, aby ženich viděl, jak mu nevěsta roste do krásy.
Když bylo Markétě dvanáct let, byla konečně s Leopoldem zasnoubena a za tři roky, v roce 1666, byla ve Španělsku svatba v zastoupení. Vztahy mezi rakouskou a španělskou větví Habsburků se tím zase jednou hezky upevnily. Díky složitým příbuzenským propletencům byla totiž Markéta nejen Leopoldovou sestřenicí, ale také jeho neteří. Muselo to znít poněkud kuriózně, jestli manželka oslovovala svého manžela v důvěrných chvílích „strýčku“.