zakladatel habsburské dynastie a římský král bez trvalého bydliště. Porazil Přemysla Otakara II. na Moravském poli. Místo svého důstojného skonu pečlivě naplánoval a také dodržel.
Jak praví historikové, na počátku stál Rudolf I. Habsburský, zakladatel habsburské dynastie. S přibývajícími staletími bude vývoj této nové dynastie trochu komplikovaný, neboť začnou vznikat a rozrůstat se různé linie či „větve“. Dnes je košatý rodokmen Habsburků oblíbenou přílohou většiny vědeckých i populárních prací. Snad čtenář promine, že se i my skromně připojíme k této tradici.
Vraťme se však na počátek, neboť se neodbytně vtírá otázka, kde a kdy se vlastně první Habsburk najednou objevil. První historicky prokázaný Habsburk prý byl Guntram Bohatý (kolem r. 950).i Všimněme si však, že se ještě Habsburk nejmenuje. Zásadní krok pro dynastii učinil až biskup Werner Štrasburský, který dal postavit hrad Habitschburg čili Habsburg. Dnes stojí jeho zřícenina ve Švýcarsku v kantonu Aargau, na soutoku řek Aary a Reussy.
Zatímco Wernerovi příbuzní plýtvali energií na stavbu různých klášterů a ani je nenapadlo vymyslet pro rodinu nějaké jméno, které by vydrželo, biskup situaci vyřešil. O jméno bylo postaráno na celá staletí. Již v roce 1090 je pak uváděn jistý Ota jako hrabě z Habsburku. Rudolf I. se sice nenarodil na zmíněném hradě, ale na zámku Limburg u Rýna, jeho otec se však jmenoval Albrecht Habsburský a to bylo pro další události podstatné.
Když Rudolf převzal dědictví po otci, vládl nad územím poněkud roztroušeným, jeho hvězda však stoupala a v roce 1273 byl zvolen německými kurfiřty římským králem. Tento titul byl ve středověké Evropě velmi pozoruhodnou funkcí. Takový král obvykle neměl ani stálé sídelní město (natož aby to byl Řím), ani přesně vymezenou říši, úřednický aparát či stálou armádu. Přesto měl udržovat pořádek a mír v říši, jejíž hranice se navíc každou chvíli měnily. Řekněme rovnou, že po každém takovém boji za mír to vypadalo trochu jinak. Avšak když mu byl papež nakloněn, mohl to král dotáhnout až na římského císaře. Ani římský císař však nesídlil v Římě, tam pochopitelně vládl papež.
Dnešnímu pamětníkovi to možná připomene kdysi s oblibou vyprávěné paradoxy, například že Říjnová revoluce nebyla v říjnu, ale v listopadu, že Lenin se nejmenoval Lenin, ale Uljanov, že Stalin se nejmenoval Stalin ale … atd. (Ostatně ani Moravské pole není na Moravě, ale v Rakousku u soutoku Moravy s Dunajem. Říkají mu tam Marchfeld.)